Ostravský maraton 20.den přípravy.10 km v dusnu a supr-rehabilitace i s osobákem v potápění.
Pak jsem se přesunul na rehabko na Vítkovický stadion kde mě Roman Horák můj fyzioterapeut ukázál další nové cviky na protažení a uvolnění nohou a pak jsem si tedy vyšlápl na ten osobáček v potápění pod vodou a vylepšil jsem ho jenom o 2 s. na 2,32 min.OR! .
Ale bylo to už v závěru dušení a ta plánováná hranice 3.00 min. tam se budu asi prokousávát po sekundách a musím mentálně na to jít trochu jinak.Takže jsem si dal prozatím slabší cíl aspoň to dostat na 2.40 min.Zjístil jsem že je to i dobrá průprava pro maraton když přicházejí krize tak je to trénink jak je překonávát a člověk když si myslí že nemůže tak opravdu to ještě vždy jde o dost víc .To jenom tělesné obrané klapky z bezpečnostních důvodů varují podvědomí o něco dřív než jsou dané možnosti v určité napjaté situaci.
V noci jsem se pak díval na Mistrovství světa v Japonsku na maraton a hlavně poslední km byli velmi dramatické hlavně při pozorování krizí závodníků ve velmi nepříznivých teplotních podmínkách 27,2-30°C navíc s vysokou vlhkosti vzduchu.Některé odnášeli na nositkách a mě docela dojal asi na 8.místě Keňan,který v závěru plantal úplně nohama a doběhl asi 10 cm!!! k cílové pásce a ztuhly mu nohy a nebyl schopen protnout cílovou čáru.Chvilku tam stal jak socha a pak udělal krok a lehl a už ho odnášeli na nosítkách.Úplně jsem cítěl jak mu asi je a to je ta krásá maratonu kdy se člověk vydá na plno.